Být vděčný sám za sebe?

Rozluč se s iluzemi, jaký bys měl být.

(Anselm Grün)

Vděčnost mi otvírá oči, abych dokázal vidět vlastní hodnotu. Není ovšem zrovna snadné být vděčný sám za sebe.

Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti rozvoje.

Začneme-li ale pošilhávat po tom, co nemáme, nedokážeme samozřejmě děkovat za to, co nám bylo darováno.

Vděčnost vyžaduje zároveň

i schopnost rozloučit se

s vlastními iluzemi o tom,

jaký bych měl být.

Teprve pak dokážu děkovat

za svůj způsob myšlení,

za to, co prožívám,

za své ruce, tak hbité a jemné,

za své tělo, které sice

neodpovídá modernímu ideálu krásy,

ale v němž moje duše ráda přebývá.

Vděčnost mě vede k životu

v souladu se sebou samým

a k hluboké radosti z toho,

že jsem právě takový, jaký jsem.

***

Se svolením převzato z knihy: Štěstí vděčnosti od Anselma Grüna, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Převzato z webu www.vira.cz