Jeden člověk se neustále cítil zavalený životními problémy a postěžoval si na ně slavnému duchovnímu mistrovi.
„Už to nevydržím! Takový život se nedá snést!“
Mistr vzal hrst popela a vhodil ho do sklenice s vodou, která stála na stole.
„To je tvoje trápení,“ řekl a ukázal na sklenici. Všechna voda ve sklenici se popelem zakalila a byla špinavá.
Mistr sklenici vylil.
Potom znovu nabral hrst popela, ukázal ji muži a vyhodil ji z okna do moře.
Popel se v mžiku rozptýlil a moře bylo stejné jako dřív.
„Vidíš?“ řekl mistr. „Každý den se musíš sám rozhodnout, jestli budeš sklenicí vody, nebo mořem.“
„Je příliš mnoho malých srdcí, příliš mnoho váhavých duší, příliš mnoho uzavřených myslí a pokleslých ramen.
Jedním z n e j z á v a ž n ě j š í c h nedostatků naší doby je nedostatek odvahy. Ne hloupého fanfarónství, bezduché opovážlivosti, ale skutečné odvahy, která si před každým problémem klidně řekne – Nějaké řešení tu musí být a já ho najdu“.
napsal Bruno Ferrero