NICKY GUMBEL – JEŽÍŠŮV ŽIVOTNÍ STYL.
Vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2012.
1. Naše kultura je přímo posedlá životním stylem. Nejrůznější časopisy se zabývají oblečením, zdravím, hubnutím a dalšími aspekty životního stylu. Zabývají se především stylem, nikoli tedy obsahem. Ježíše ale zajímá mnohem více to, co je pod povrchem.
2. Jsme povoláni i k tomu, abychom vnášeli pokoj mezi lidi. To ovšem neznamená, že jsme ochotni udělat cokoliv, abychom mohli vést pokojný život.
3. Ježíš učil své následovníky, jak žít křesťanský život. Začít žít podle Ježíšova učení je zhola nemožné bez jeho Ducha.
4. Pokud mohu na své cestě někomu pomoci, pokud mohu někoho povzbudit slovem nebo písní, pokud mohu někoho varovat, že je na špatné cestě, pak nežiji nadarmo.
5. Chceme-li řešit hněv, musíme usilovat o smíření. Potřebujeme udělat pozitivní kroky k obnově vztahů.
6. Bůh poslal Ježíše, aby lidskou společnost zasáhl svým působením. Ježíš mohl zůstat mimo, mohl zůstat v bezpečí nebes, ale rozhodl se ušpinit se a ponořit se do našeho světa.
7. Ve chvíli, kdy pociťujeme duchovní zoufalství, kdy máme pocit, že jsme naprosto selhali, můžeme nabýt odvahy.
8. Kdo je dole, nemusí se bát žádného pádu.
9. Bůh nám dává výsadu podílet se na jeho plánech. Z tohoto hlediska modlitba prospívá nám, nikoliv jemu.
10. Ježíš nám říká, že v životě nezáleží na tom, co máme nebo co děláme, ale na tom, kdo jsme.
11. Chápeme-li, jak moc Bůh odpustil nám, nemůžeme neprojevit milosrdenství druhým.
12. Naše uctívání Boha nelze oddělit od našeho jednání. Obojí je neoddělitelně propojeno. Platí i to,že Boha můžeme správně uctívat, jen pokud správně jednáme.
13. Jsme povoláni k tomu, abychom byli solí a světlem v místě svého bydliště, ale i tam, kde trávíme volný čas.
14. Ti, kdo mají čisté srdce, jsou ti, kdo jsou ve svých vztazích zcela upřímní. Ježíš slibuje, že takovým lidem se zjeví. Jednoho dne uvidí Boha tváří v tvář.
15. I jako křesťané si někdy životy velmi zkomplikujeme a potřebujeme plakat podobně jako Petr, když mu došlo, že zradil Ježíše.
16. Nestačí žít křesťanský život, když se nám chce, a jindy si dělat, co se nám zamane. Spravedlivý život je spravedlivý 24 hodin denně.
17. Půst a modlitba nás činí duchovně vnímavějšími na našeho Pána a dodává nám v životě moc pro boj se satanskými silami.
18. Přijmeme-li odpuštění, dostáváme sílu, abychom i my sami odpustili a usilovali o smíření.
19. Všichni jsme povoláni, abychom se vyjadřovali k otázkám, které se bytostně dotýkají křesťanství – abychom bojovali za spravedlnost, svobodu, důstojnost každého člověka, proti diskriminaci a abychom pomáhali těm, kteří se stali oběťmi naší společnosti.
20. Dávání uvolňuje náš charakter ze sevření materialismem, který ničí spoustu lidských životů.
21. Bible učí, že jak Bůh, tak i lidé nesou odpovědnost za tuto zemi, ale i určitá práva: Bůh je majitel, člověk je nájemce. Pokud se zemí zacházíme špatně, proviňujeme se vůči Bohu i vůči lidstvu. Křesťané by měli být zodpovědnými ekologickými správci.
22. Člověk začíná žít až tehdy, když se pozvedne nad úzké meze vlastní existence a přijme za své širší zájmy celého lidstva.
23. Ježíš na mnoha místech zdůrazňuje, že ti, kdo milosrdenství prokazují, se s ním sami setkají. Pokud odpouštíme, je to doklad, že i nám odpustil Bůh.
24. Srdce je to, co Boha zajímá. Jde mu spíše o nitro a o morálku než o vnějšek a obřadnost.
25. Ten, kdo působí pokoj, touží přinést požehnání ostatním.
26. Když se chcete něco naučit opravdu dobře, učte se u odborníka. Chceme-li se naučit modlitbě, nechceme se poučit tím největším odborníkem – Ježíšem Kristem.
27. Mají-li křesťané ovlivnit společnost, je nesmírně důležité, aby se nestáhli do ghetta křesťanské subkultury, ale aby se ve své společnosti angažovali.
28. Pokud plním své povinnosti, jak se sluší na křesťana, pokud mohu světu přinášet zvěst o spáse, pokud mohu šířit poselství svého Pána, pak jsem nežil nadarmo.
29. Křesťané by měli být známi svou pravdivostí, spolehlivostí a důvěryhodností v rodině, v osobních vztazích i na pracovišti. Smyslem Ježíšových slov je, že máme být lidmi, jejichž slovo platí.
30. Chceme-li mít poklady v nebi, musíme je tam zaslat předem.
Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.