Konzumní postoj a nárokování zabíjí vděčnost. Člověk se chová tak, jako by měl na všechno nárok. Nárokuje si cokoli, co vychvalují reklamní akce supermarketů.
Okamžitě potřebuji všechno, co uvidím. Koupím si cokoli, na co si právě vzpomenu. Bez průtahů musím uspokojit všechny své potřeby. Neumím si počkat, až mě někdo obdaruje.
Neschopnost čekat mi bere schopnost něco si užít. Ctnost vděčnosti předpokládá svobodu a dobrovolnost. Romano Guardini to vyjádřil následovně:
„Kde končí svoboda, mizí vděčnost. Na její místo nastupuje prohlášení, že se pouze uskutečnilo to, nač měl člověk nárok.“
V naší době sílí smýšlení nároku. Jenže to vytěsňuje vděčnost. Nárokování však nemůže přinést člověku štěstí.
Spokojený dokáže být totiž jen člověk vděčný.
Anselm Grun
Štěstí vděčnosti