Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži z knihy papeže Františka Promluvy z Argentiny, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v r. 2013.
1. Bůh se vždy ujímá iniciativy a nechce, aby někdo zůstal vyloučen. Klepe na dveře našeho srdce.
2. Jako Dobrý pastýř je Ježíš ten jediný, kdo o nás pečuje za cenu vlastního života.
3. Víra předpokládá rozhodnutí zůstat s Pánem, žít s ním a sdílet se o něm s bratry.
4. Když otevřeme dveře srdce jako učedníci v Emauzích a požádáme Ježíše, aby s námi zůstal, sám nás povede k pochopení důvodů, proč věřit, abychom později mohli vyjít a hlásat je ostatním.
5. Prosme Boha, aby nás učinil vnímavými k vnuknutím a novým podnětům Ducha.
6. Ježíš tě nenutí být křesťanem. Ale jestliže říkáš, že jsi křesťan, musíš věřit, že jen Ježíš má veškerou moc obnovit svět, obnovit tvůj život, obnovit tvou rodinu, obnovit společnost, obnovit všechny.
7. Vyznávat víru ústy znamená žít ji v srdci a ukazovat ji na skutcích; jde o veřejné svědectví a veřejný závazek.
8. Překročit práh víry předpokládá necítit se zahanbeně za to, že máme srdce dítěte, které stále věří v nemožné, a proto může žít v naději.
9. Dobrý křesťan se pozná podle toho, když uznává, že je hříšník.
10. Boží moc je tak veliká, je větší než moc, kterou projevil při stvoření světa. Je to moc, kterou nám odpouští, ale potřebuje, abychom mu otevřeli srdce, aby mohl se svým milosrdenstvím vstoupit a odpustit nám.
11. Umění naslouchat je velká milost.
12. Dělat pokroky pro křesťana neznamená povýšit v zaměstnání, získat dobrou pověst, těšit se vážnosti. Dělat pokroky pro křesťana znamená sloužit.
13. Překročit práh víry znamená oslavovat život, nechat se přetvářet, protože jsme se stali jedno s Ježíšem v eucharistii slavené ve společenství, a odtud se vydáváme rukou i srdcem pracovat na velkém projektu Božího království.
14. Máme být člověkem, který naslouchá, co lidé potřebují, ale ne proto, aby někomu ublížil, nebo to šel říct dalším, ale aby všechny stížnosti předal Pánu.
15. Prosme dnes Ježíše, aby nám otevřel srdce, aby do něj vstoupilo Boží milosrdenství.
16. Pokud nedůvěřujeme Ježíšově moci jako jediné spáse, jako jedinému, kdo může udělat něco nové, jsme falešní křesťané.
17. Lidská bytost je volána k setkání s druhým, k soužití s rozdílným, k přijetí druhého a zároveň k přijetí od druhého.
18. Ježíš nám posílá svého Ducha, aby všechno obnovoval. Jedině Ježíš je schopen začít všechno nanovo, obnovit život.
19. Náš Otec naslouchá pocitům, jež zakoušíme, když si vzpomeneme na své blízké, když vidíme víru ostatních a jejich potřeby, když si vzpomeneme na všechno krásné a smutné, co se nám tento rok přihodilo. Bůh nám naslouchá.
20. Svatí jsou jako Boží uši, každý pro jinou potřebu. A také my můžeme v tomto smyslu být svatí, být Božím sluchem ve své rodině, ve svém bydlišti a na pracovišti.
21. Milosrdenství vytváří největší blízkost, blízkost tváří, a jelikož chce skutečně pomáhat a najít opravdový lék, hledá pravdu, která nejvíc bolí – pravdu hříchu.
22. Láska daná zdarma je kvasem, který uvádí v pohyb všechno dobré a přetváří zlo v dobro, problémy v příležitosti.
23. Ježíš má moc silou Ducha svatého obnovit srdce. Musíme tomu věřit.
24. Krev mučedníků je semenem křesťanů.
25. Bůh nám dává vždycky pocítit, že ví, že jsme zde, a slibuje nám setkání na hlubší úrovni, v němž jsme hlavní postavou přátelství s ním. Ve vztahu přátelství jsme vždy hlavní postavou.
26. Ježíš nám říká: „Chci přijít na návštěvu do tvého srdce, prosím tě, aby mě přijal v eucharistii.“
27. Jestliže chybí láska, chybí prostor pro život. Bez lásky existuje jen egoismus, člověk se uzavírá do sebe a hýčká jen sám sebe.
28. Tím nejhorším nejsou negativní faktory civilizace, ale nečinnost dobrých.
29. Postní doba nás učí obrácení, které tryská z vděčnosti Bohu za všechno, co nám daroval, co pro nás koná a bude konat ve světě, v dějinách a v našem osobním životě.