Markéta Lusková

Tak si říkám, co kdybychom s biblí zacházeli jako s mobilem….

Letošní „putování“ bylo trochu jiné, než loňský Výšlap do Šošůvky. Zatímco loni jsme skutečně putovali pěšky ke kapli sv. Václava a sv. Anežky do Šošůvky, letos jsme vzhledem k deštivému počasí posledních dní musely program trochu pozměnit.

Společenství rodin s dětmi připravilo pro naše maminky a babičky srdíčka, na která mohly napsat jména svých dětí a vnoučat s prosbou za ně.

Jeden člověk se neustále cítil zavalený životními problémy a postěžoval si na ně slavnému duchovnímu mistrovi.

Společenství rodin s dětmi vyzvalo začátkem března naše šikovné ženy, maminky a babičky k napečení ČAJOVÉHO A LINECKÉHO PEČIVA (suché kousky, max. slepené marmeládou, ne krémem; doporučené množství do 50 ks v dávce).

Bylo jednou jedno malé špinavé srdíčko. Žilo ve městě plném špinavých srdíček. Patřilo člověku, který hřešil proti Bohu. Hřích je všechno, co se Bohu nelíbí, jako třeba lhaní, neposlušnost, krádež nebo závist.

V jedné nádherné zahradě rostl velkolepě vyhlížející bambus.

Jeden člověk zvědavě pozoroval zrození motýla z kukly. Brouček se kroutil a podnikal nekonečné pokusy se vymanit z obalu, který ho držel ve vězení. Křidélka se stahovala a roztahovala s bolestnou námahou. Člověk se slitoval a prsty kuklu rozlomil, uchopil motýla za křídla a roztáhl je.Motýl však nikdy nevzlétl. Právě ona námaha dostat se z kukly ven učinila jeho křídla silnými. Člověk s dobrým srdcem mu ulehčil v bolesti, ale tím ho odsoudil k plazení.

Nedělní odpoledne o svátku Křtu Páně, 10.ledna 2010, prožilo několik desítek farníků společně v kaplance. Konalo se zde již druhé Posezení u stromečku.

Je mnoho drobností, které pomáhají vytvářet rodinnou pohodu – nabízím jich deset.